Zima tu končí. Hurá z bloody hell Blenheim :)

Tak takhle vypadá občas náš pracovní pohled na věc.

Tak jsem se konečně odhodlal napsat zase krátký report o naší existenci mezi kiwíky. Práce na vinici nám tu požírá všechen čas. S prací v sobotu jsme začali druhý týden v červenci jakmile nám to dovolili. O nutnosti pracovat i soboty a vydělat co to jde jsme věděli ze zkušenosti z předešlých prací. Navíc podle domorodců tahle zima je poněkud deštivější než tomu zde normálně bývá. Lepší makat v sobotu než to hrotit za deště. Jinak stále navazujeme mladé výhonky vína. Jen občas nás (tedy hlavně mě) naženou na jinou práci jako wire liftink (zvedání drátů) nebo striping (vytrhávání starých větví ze stromků).

Na jedné části vinice se pracuje v gumákách. Nějak jím nevyšlo přesunutí koryta potoku.

Kluci argentínský. Už je přešly sebevražedný sklony po mistrostvý světa ve fotbale :) Teď si už zajdem k ním občas na pivko a ping pong.

Práce tu mají až do poloviny září, ale mi jím odjedeme už v prvním týdnu září na slibovanou a zaslouženou dovču na polynéskou Samoa. Já i Míša už odpočítáváme týdny, dny a hodiny do odjezdu z oblasti bloody hell (zatracené) Blenheim. Lidi tady jsou opravdu jiný než v Motuéce. Občas si říkáme jak už nás tu asi nemají rádi. Mimo práce tu pracujeme na našich restech nebo plánech do budoucna. Například jsme si prožili týden stresu se zajištěním nové WOF-ky (technické) na naše auto. Nepodařilo se nám sehnat prima garáž s mechanikem co by na auto nekoukal moc přísně. Všichni místní mi i přes vysvětlování našeho malého problému s unaveným silemblokem na Karbanu a prasklinách na předním skle nám doporučovali místní oficiální kontrolní stanici. Přesvědčit jsem se nenechal a v záchvatu šílenství (ani nevím co mě to popadlo) jsem auto nechal v garáži zvané ONE STOP. Možná to bylo tím mladým mechanikem co mě ujišťoval že moje přední sklo je v pořádku. Po půl hodince jsem si pak vyzvednul auto s výpisem vad. WOF-ku jsem samo nedostal. Hlavní mechanik mi vysvětlil nutnost výměny bloody hell silembloku. Pro urychlení bych to shrnul takto.: V týdnu jsme navštívili jediné dvě vrakoviště, kde náš díl neměli, krám kde nás ujistili, že druhovýroba pro náš díl se nedělá a f… mitsubishi kde jsme si ten díl nakonec za 170NZD objednali. Ve dvou nezávislých garážích by si řekli za výměnu 120NZD. Já a manžel naší domácí jsme to vyměnili za hodinu a to jsme nevěděli jak se to vyměňuje :). Humorné na vyměňování bylo jen zjištění jak to myslí kiwáci, když řeknou: Mám hodně a dobré nářadí. Když jsem vyděl tu malou golu co přinesl tak mě polil studený pot. Jsem klikař, že to byla jen taková blbost. Po výměně jsem neslyšel na autě rozdíl. Zkrátka výsledek -185NZD (koupil jsem Ellovi za pomoc 6 plzní) na kontě a zase na 6 měsíců klid.

Starý díl s popraskanou gumou.

Nový díl na kardanu. Neberte to za tu cenu :)

Do dovolený se snažíme zajistit věci okolo. Koupit věci na šnorchlovaní, podvodní foťák, zrcadlovku, kameru, průvodce (jen v EN), příprava cestovatelského plánu a objednání auta. Samou tvoří několik ostrovů. Rádi by jsme objeli dva hlavní ostrovy. Ty mají každý po obvodu okolo 300km. Nevím jestli je to tím loňským spláchnutím nebo špatným reklamováním na internetu, ale máme zatím jen na výběr ze dvou nejlevnějších aut (toyota Rav4 nebo kluger). Na dovolené budeme cestovat společně s dalším českým párem (Pavel a Andrejka). Ti se k nám přidají o 3 dny později. Tyhle lidičky už známe z KeriKeri. Pracují asi 5km od nás. Asi před dvěma týdny jsme se tu dohodli vyrazit společně na večeři do města. Chtěli jsme tu na NZ ochutnat něco jiného než jen MC tak jsme se nechali zlákat indickou restaurací zvanou Maharadja. Mě osobně už tam neuvidí :). Holky si objednali nějaké středně pálivé omáčky a byli spokojené. Pavel a já jsme si objednali opravdu pálivou omáčku Vidaloo podle našeho seriálového hrdiny Davida Listra z Červeného Trpaslíka. Všechno bylo s rýží. Já jsem po prvním soustu usoudil správnost objednání indického chleba na víc a po číšníkovy jsem vyžadoval hned další láhev vody :).

Jinak jak jsem už v názvu článku naznačil zima se nám tu začíná měnit (už i po ránu) v jaro. Námraza a teploty blízké nule jsou pryč, den se nám prodlužuje a mladé jehňata se objevujou všude okolo. Začíná tu být hezky až se skoro chodíme (nedobrovolně) koupat. Třeba jako včara.

Fotit se dá ze silnice.

Vyrazili jsme si konečně na výlet k zimnímu středisku u obce St. Arnoud. Pohled na kopečky z dálky nám stačil. Na ceduli označující cestu ke středisku psali nutnost zimních řetězů. Navíc zimy už máme až až. Piknik u Lake Nelson se svátečním nedělním obědem byl lákavější. K obědu se podával řízek s bramborovým salátem. Po obědě jsme udělali na molu serii fotek jak Míša krmí opeřenstvo, plovoucí hejno (asi dvaceti) metrových úhořů a okolní hezké krajiny. Úhoři byli opravdu fascinující. V jednu chvíli Míša uvažovala nad použití podvodního foťáku tak usilovně až jí mezi ně vypadnul z kapsy mobil. Následovala převlíkačka do neoprenu a potápěčských brýlí. Voda byla krásně osvěžující. Jedno potopení (10 sekund ve vodě) a převléknout do suchého. Kdo by to řekl jak jsou ti úhoři krotký a blbý. Musel jsem je rukama odstrkovat abych se pro mobil potopil. Samo mobil je gone (pryč), hlavní je simkarta.

Molo na jezeře, pod kterým je možno se koupat s úhoři.

Krmení jako vždy.

Snaď z té hrozné fotky něco uvidíte. To šedý jsou oni.

Naservírovaný řízek se salátem.

Sušení mobilu.

Další molo. Tentokrát už bez úhořů.

Co se týče rybaření, tak to nám tu moc nejde. Na úhoře už nechodíme a pstruzi se nám vyhýbají. Ono taky kam by jsme to dali. U naší domácí nemáme moc místa v mrazáku a ledničce jak jsme to měli v Motuece. Někdy jí proklínáme a někdy jsme tu rádi (teda když si představím ušetřených 800NZD za ubytko :). Na poslední týden se přeubytujeme do baráku kde bydlí teď Jarda se Zuzkou. Naše domácí tu bude mít nějaké malé děti v rámci sociálního programu a Jarda se Zuzkou nás opustí už za týden. Ti se chtějí domu vrátit v půlce října hned po návštěvě Ninue (polynéská Cookuv ostrov). Asi na konec bych měl ještě jednou poděkovat za balíček z Čech. Oplatky jsme už sežrali a filmy skoro skouknuli :). Na další balíčky se těšíme.

Foto na závěr.

Kia ora