První track (čti trek), vaření, rybaření a zase práce – Pokračování

Tak jsem se vrátil ke psaní článku. Není to tak náhodou. U nás totiž tenhle týden chčije a chčije : ) a tak dneska nejspíš strávíme celý den v karavanu. Včera a předevčírem jsme sice makali, ale po práci jsme museli sušit všechny věci. Když už nepršelo tak stromy byli plné vody a tak jsme promokli. Dnes to tak vypadá, že budeme muset jít pracovat i o víkendu, abychom jsme dohnali ztrátu. Snažíme se vydělávat přes 450NZD/osoba čistého týdně.

 když je dobré počasí tak to jde hezky protrhávat

nový nepromokavý outfit (gumáky, pogumované kalhoty a bunda = -55NZD na kontě :)

teď mě už nic nezastaví

Původně byl na víkend dohodnutý výlet k jezeru asi 25km severně, ale počasí tomu nepřeje. Pavel se těšil na rybaření na stojaté vodě. Zdejší řeky jsou opravdu moc hezké ikdyž trošku mělké a prudké. To nahrává hlavně rybám. Prozatímní skóre je asi 5:0 pro ryby : ) Pavel z toho je už trošku nešťastný. Co opravdu se tu Pavlovi daří je vaření jídla. Včera a předevčírem jsem měli kuře na paprice s rýží a kolínkama. Dnes nás čeká bramborový knedlík s pečeným hovězím a o víkendu by mohl být už konečně náš první hovězí řízek. Jo jinak už jsem vyřešili připojení k internetu tady z farmy. Honza se zeptal managera sadu (Stuart) zda by jsme se mohli připojit na internet z jeho kanceláře. Bez problémů souhlasil a ukázal kam se můžeme napojit. Kolegové Honza a Aneta jeli v pondělí, místo česání v dešti, koupit síťový kabel a tak už můžeme používat internet po práci, nemusíme nikam jezdit a hlavně je zadarmo. Práce a život tady na sadu nám přijde už trošku monotonií. Prostě nic extra. Nejhezčí jsou ty víkendy, kdy se vyráží pryč do přírody nebo na pláž. Minulou sobotu ženy zůstaly doma a muži vyrazili na lov ryb (Pavel) a na pěší turistiku (Honza). Prostě Pavel vyložil Honzu pod kopcem (cca 390m.n.m. vysokým) s ruksakem (obsah batohu: pivko, burákové máslo a trustový chléb) a jel dva kilometry na první fishig poin k řece. Navečír jsme se vrátili celý schvácený bez ryb.

Pavel rybařil v této moc hezké řece TukiTuki. Mělo to jen jeden malý háček. Nebyly tam žádné ryby :)

Honza si zvolil přímou cestu na horu :) Na hoře celý uřícený zjistil, že tam vede asfaltka z druhé strany. Prostě tlustý Mauři tu jinak nechodí na tracky než autem :)

Předpověď na neděli slibovala zamračeno a déšť. Na což jsme všichni i nadávali jak špačci, že to není možné aby v týdnu bylo hezky a o víkendu zase pršelo. V neděli ráno nás naštěstí vzbudilo nádherné počasí. Všichni byli rádi, že i zdejší soudruzi občas udělají nějakou tu chybu v předpovědi. Výlet na Ocean Beach byl jasný. Naložit auto, oběd v 11:00 a hurá hurá na pláž. To je zdejší nejhezčí písečná pláž s velkými vlnami. Proto jsme si sebou vzali i surf, který nám zapůjčil náš supervizor David. Co vám budu vyprávět, prostě velice vydařený výlet. Surfovat nám sice moc nešlo, zato jsme se nikdo neutopil ani nás nemuseli zachraňovat místní dobrovolní lifeguardi. Pěkně jsem se opálili, někteří si to pochvalovali i dva dny poté :) obzvlášť při spaní.

tak to je Ocean beach

ležení jsme si označili zapíchnutým serfem

pózování s prknem bylo prostě v kurzu :)

hrátky s pískem ala friends

serfování je dřina, pózování nee :)

Teď jsem si vzpomněl co je zajímavé na naší práci v sadu. Pomalu ale jistě se z nás stávají ornitologové amatéři neboť každý pátý strom obsahuje ptačí hnízdo a v každém druhém hnízdě jsou buď nějaká vajíčka (malá velká, bílá, zelená, modrá, s fleky, bez fleků čí žíhaná, ž prostě spousta druhů) nebo malá ptáčata (holá, s chmýřím či už s peřím). Zkrátka sledujeme každé hnízdo zda je osídlené či ne. Dokonce pravidelně sledujeme jedno hnízdo, které je u cesty kde jezdíme a je nízko položené. Dnes jsme zjistili, že se už vylíhli : ).

fotka vajíček pro ukázku

tohle je z toho za 10 dní

tohle je už těsně před vylítnutím

Míša samozřejmě jak jinak než že ulovila místní kočku. Málem spala v karavanu, ale naštěstí toHonza zatrhnul :) Kočka pouští hrozně chlupů (horší než Ládi pes)