sobota 30. ledna 2010

Poznatky z pozorování domorodého druhu na NZ

Jelikož poslední naše články obsahovali pouze strohé nudné informace o našem bytí a cestování po NZ, rozhodl jsem se napsat krátký report o životě místních lidí nazývající se kiwi a o kuriozitách které nás tu provází (spíše se jen nad nimi pozastavíme a zasmějeme). Místní domorodci (kiwi a mauři) mají uctívají jejich národního ptáka kiwiho. Vlastně NZ je celej kiwi. Jeho podobizny jsou tady úplně všude, od igelitových tašek ze supermarketu až po jednodolarovou minci. Jistě jste o něm slyšeli a kdyby ne tak je dvakrát znázorněn na začátku tohoto blogu. Pták kiwi je takový roztomilý ptáček velikosti slepice. Je hrozně línej a tak jen chodí. Lítat umí stejně dobře asi jako tučňák :). Proč to tady píšu. Tenhle línej a populární ptáček tu na NZ má docela dost nepřátel jako psy, kočky, fretky, divoká prasata, horské kozy, possum, auta atd. Většina domorodců ptáka kiwiho v životě v přírodě neviděla živého. Výjimku tvoří jen ti co navštívili tvz. Kiwi house (kousek pod Hamiltonem) kde za 15NZD vám ho ukážou a nebo ti kteří žili v nějakém tom národním parku a měli známého správce parku (DOC).

takto jsme zachytili kiwíííího v museu v Aucklandu

Tady je malá cedule kiwi zabijáků

Pro změnu nejvíce nenáviděným zvířátkem na NZ je tzv. Possum. To je vačnatec velikosti kočky původem z Austrálie. Nějaký dobroděj ho sem přivezl před sto lety (nebo tak nějak) a od té doby se mu tu dost daří. Podle místních tyhle na pohled velice milý tvorečci spasou několik hektarů (cca 80 přesně si nevzpomínám) zeleně denně. Jeho jediným nepřítelem na NZ jsou místní domorodci kteří když tohohle milého tvorečka uvidí na silnici tak začnou kličkovat jak blázni jen aby ho dostali :). Je to jejich takoví neuznaný sport. Mrtvý possum dobrý possum. Mě osobně se tohoto tvorečka podařilo vidět živého (nerozjetého) zatím jen jednou. Bylo to u příležitosti zpestření práce v zahradnictví při stěhování nábytku našeho manažera. Ten den jsme celý den stěhovali nábytek z jeho starého domu v KeriKeri do nového domu cca 10km za městem. Při jedné cestě jsem ho uviděl (possuma) jak sedí u krajnice a roztomile tam klidně sedí a umívá si kožíšek. O půlhodinky jsme jeli nazpět a už tam ležel tuhej. Ptal jsem hned Tailora (našeho manažera) zda si dělá čárky když je přejede. Tailor nás ještě ten den svezl v jeho starým mercedesu z roku 1965. S humorem dodával, že ta hvězdice (znak mercedesu) na přední kapotě slouží jako zaměřovadlo posaunů :).

Mají je tu tak rádi, že prodávají i tyhle hezký pohledy :)
Na to se dá jen dodat jediné: Ještě že tu na NZ nevysadili rovnou klokany.

Žádné komentáře:

Okomentovat