Náš pobyt v Aucklandu je vlastně jedna taková vstupní dovolená. Práci víme, že tu sehnat nyní nelze nebo alespoň ne na dlouho a tak se spíš flákáme a zaplňujeme náš volný čas cestováním a poznáváním nejdůležitějších míst v blízkém okolí. O nejbližší atrakci v podobě War musea jsme už psali. Další oblíbené místo jsou dvě nejvyšší vyhaslé sopky Mount Eden a One tree hill. Nyní slouží jako parky s přírodní vyhlídkou na město a okolí. Zásadním plusem na těchto výletech je to, že člověk vyrazí tak trochu do přírody, nemusí jezdit daleko a nemusí platit vstupné. Obě sopky jsou cca do 5km od našeho backpackeru. Pro zajímavost město Auckland se rozkládá na více jak 50-ti vyhaslých sopkách :). Výlety začínaly obvyklým způsobem. Za prvé snídaně, za druhé přesvědčit ženskou část naší výpravy, že opustit pokoj je nutné a že se dá na kopec vyjedst autem až na vrchol :). Abychom se trošku prošli (chlapy) tak bylo zapotřebí zaparkovat trošku níž se slovy DÁL TO UŽ NEJDE ZAPARKOVAT. Ženy trošku hudrovaly (tedy až na vrchol, kde bylo vždy parkoviště) než se rozhlédly a usoudili jak tu je krásně. Na obou kopcích to dost fouká a tak se na vrcholu moc dlouho, v kraťasech a tričku, vydržet nedá. Oba kopce se udržují volným spásáním ovcemi, proto při výstupu na vrchol se prochází přes zábrany/oplocení. Oba kopce mají v historii svůj význam. O Mout Edenu toho moc nevím. Pro nás to byl takový hezký kopeček s velkým kráterem uprostřed. Moc prima pro válení sudů :). Posadit, napsat pár pohledů co jsme koupili, vyhnout se nájezdům japonských a indických turistů, pokochat se a vyrazit směr parkoviště.
pročítání průvodce
dobrej kráter
One tree hill (http://www.cornwallpark.co.nz/) je kopec na kterém kdysi žilo cca 5000 Maurů (původní obyvatelé NZ) než je vybili. Pak tam vysadili stromy myslím jako symbol úcty. Ty stromy už tu ale nejsou, protože Mauři je vykácely na protest proti okupaci jejich území. Poslední strom někdy v roce 2001 pokácel nějaký Maurský aktivista. Dnes je tam jen obelisk s pamětní deskou. Foto bylo nutné :). My jsme si pak na kopečku našli závětří a trošku si odpočinuli, tentokrát bez pivka. Pivko je tu dobré kupovat jen v akci (1,5NZD) jinak je tu drahé (3NZD a více za třetinku).
hezký výšlap
mají tu moc hezké stromy
póza bojovníků
hezký výhled, ale větrno
odpočinek v závětří
Poslední (tedy našim prvním) výletem bylo navštívení podvodních světa Kellyho Tarltosna (http://www.kellytarltons.co.nz/) vybudovaného s bývalých podzemních nádrží. Vstupné bylo sice dražší (31,5NZD nebudu radši přepočítávat), ale výsledek byl dobrý. Sice mě budí pořád noční můry z placení vstupného, ale naštěstí to platila za mě Míša. Měli to rozdělené na tři části (žraloci, tučňáci a rejnoci). (http://www.kellytarltons.co.nz/upload/Document/Attraction%20Map.pdf)
free autobus kellyho Tarltosna
projížďka okolo tučňáků
nádrž se žraloky
Nemo a Doris
Celkově moc hezké. Na konci nás chtěli stáhnout o prachy za fotky (nejdříve o 35NZD potom o 25 a naposled to zkusili o 15NZD), které tu každému udělají na památku. My jsme zvolili variantu stažení fotek z netu, díky opsaní kódu na fotkách.
Jinak dnes (neděle) Pavel vařil čínu s rýží (ženy nudle a kolínka) z hovězího masa, které nám zbylo ze včerejších stejků. Čína se mu celkem povedla. Občas jsem si připadal jak, když jím syrové curri :).
Zítra nám tu končí ubytování a tak vyrážíme cca 400km na jih do městečka Napier, kde máme předběžně dohodnutou práci v jablečném sadu pro společnost Mr Apple. Práce by měli začít od 9.11. tak se dolu budeme courat pár dní a kochat se krajinou. Předběžně máme naplánovanou pláž s hezkými vlnami u vesnice Raglán na západním pobřeží, dále pláž s termálními prameny u obce Kawhia, dále navštívení hobitiště z pána prstenů o obce Matamata, dále zastávka u jezera Taupo a možná stihneme i jednodenní track na horu Tongariro (2797m). Kdybychom jsme sem dlouho nic nedávali znamená to, že nemáme připojení na net. Připojení budeme hledat v kavárnách a v knihovnách tak mějte strpení.
Žádné komentáře:
Okomentovat