pátek 23. října 2009

Naše ubytování – Lantana Lodge

Po zběsilé jízdě našim taxi z letiště jsme přijeli brzy ráno (4:40 místního času) k našemu ubytování backpacker Lantana Lodge (http://www.lantanalodge.co.nz/), jak se nazývá náš malý hostel.



Měli jsme zde předem dohodnuté a zaplacené ubytování na 14 dní. Klíče nám nechali v obálce v poštovní schránce s číslem pokoje. Na první pohled barák vypadal jako normální domek jako jich tu je spousty. Při vstupu do pokoje nás překvapila pěkná zima. V noci je tu stále zima (něco mezi 10-12°). Díky mírnému podnebí (nejsou zde ani v zimě teploty pod nulou) tady běžně nemají zabudované v domech topení. Lehce jsme si vybalily, šly se umýt a spát. Na sprchu jsme se všichni velmi těšily, protože jsme se naposledy sprchovaly v Londýně v sobotu večer a do Aucklandu jsme dorazily v úterý.
kuchyň

něco jako jídelna

Náš 1. den jsme téměř prospaly.


Usnuly jsme po 05:00 místního času a probudily se až v 17:05. Nikdo z nás nechtěl věřit, že jsme tak dlouho spali. Po lehké rozmluvě s našim Office Managerem (správcem), který se jmenuje Ray, jsme se vydali směrem k FoodTownu (místní supermarket) pro něco k jídlu. I když jsme od něj dostaly mapu s nákresem trasy, kde to je, tak i přesto jsme lehce bloudily. Mělo to být podle jeho slov cca 15 minut normální chůze, ale pro nás to bylo cca 40 minut  Jelikož jsme nevěděli naprosto přesně kde je FoodTown a jak vypadá, tak jsme si po cestě daly tradiční Novo Zélandské jídlo od Sira McDonalda :D .Po nasycení jsme se vydali dál hledat market jež byl už asi 500 metrů daleko. Lehce nás zmrazily místní ceny od potravin přes ovoce až po drogerii.
Jen pro představu (uvedeno v Kč) např.:
1 kg kuřecích prsou 330,-
Vepřové maso 1kg od 180 – 300,-
Meloun 1kg 30 ,-
Rajčata 1kg 52,-
Jehněčí 1kg 180 – 300,-
Dva litry Rostlinného oleje 105 – 170,-

Samozřejmě jsou zde některé i stejně drahé věci než u nás např. máslo, některé nápoje, pečivo (jen některé) a pro jednoho nejmenovaného člena naší výpravy zde jsou “jen”
dvojnásobně drahé tabákové výrobky  Lze cigarety pořídit i pod 11 $ (143,-) na druhou stranu je nutno dodat, že v krabičce je místo 20 cigaret počet vyšší a to 25.
Po lehkém nákupu cca za 40 $ (a to jsme koupily pouze jen jídlo) jsme se vydali nazpět do hostelu. Po příchodu jsme se lehce najedly a šly spát, tak skončil náš 1. den v největším městě na Novém Zélandu.

2. den jsme se teprve rozkoukaly v našem ubytování. Náš „treck team“ je ubytován v jedné místnosti s jednou manželskou postelí a dvěma Single (jednolůžkovými) postelemi nad sebou. Máme zde jednu železnou skříň v rohu, jednu menší ledničku, pěkný koš a velké okno. Noci jsou stále chladné, ale naštěstí zde mají teplé červeně vypadající peřiny (deky). V lantaně (našem hostelu) je jedna velká kuchyň, obývací pokoj, sprcha, veranda a 3 záchody. S námi tu je ubytováno dalších asi 15 lidí. Byly zde dokonce jedni češi, kteří si plánují, že vyrazí jako my na sever do Keri Keri. Jinak je to tu takové mezinárodní. Jsou zde Němci, Japonky, Holanďané, Angličané, atd. Všechno milí lidí s kterými se snažíme komunikovat jak jinak než „in English“. Co se týče ubytování, tak v ceně pobytu je zdarma čaj a wifi síť (internet). Internet není moc rychlý, ale lepší než dloubnutí do oka . Po lehké snídani (celozrnný chléb s máslem a něčím co se tvářilo jako salám) jsme si šly zařídit bankovní účet u místní banky (kiwibank) a IRD number (daňové identifikační číslo). Bez těchto dokladů Vás tu nikdo nezaměstná. Tyto poměrně důležité věci se zde na Novém Zélandu zařizují na Post office (poště). Po zařízení těchto záležitostí tedy spíše účtu, jelikož pro přiřazení IRD number jsme potřebovaly kopie pasu, víza, mezinárodního řidičáku a vyplněnou žádost, jsme šly zpátky na hostelu na oběd (špagety). Z chvilky odpočinku po obědě se stalo 7 hodinové koma – všichni jsme “totálně vytuhly“





Po probuzení jsme šly opět do FoodTownu, abychom koupily nějaké potraviny k večeři, snídani a obědu na další den. Opět jsme tam nechaly přes 40$. Koupily jsme vepřové maso s tím, že Pavel se zavázal, že udělá omáčku. Pavel nám sice říkal, že musíme koupit i koření, ale my jsme ho přesvědčili, že tam je toho dost v kuchyni, tak jsme ho nekoupily (což se v pozdější fázi vaření ukázalo být chybné řešení).



 Po dokončení nákupu jsme se vrátily do Lantany a udělaly si večeři umyly se a šly spát.

Žádné komentáře:

Okomentovat